Výsledky vyhledávání - República Argentina

Argentina

Argentina,}} plným názvem Argentinská republika,}}}} je stát v jižní polovině Jižní Ameriky. Přes celý jižní cíp hraničí na západě s Chile a sousedí také s Bolívií a Paraguayí na severu, Brazílií na severovýchodě, Uruguayí a Jižním Atlantským oceánem na východě a Drakeovým průlivem na jihu. Území se skládá z plání na východě a pohoří And na západní hranici. Podnebí je převážně mírné, s suchou oblastí na jihovýchodě Patagonie a subantarktickým podnebím na jihozápadě. Argentina si nárokuje svrchovanost nad Falklandami, Jižní Georgií a Jižními Sandwichovými ostrovy, Jižním patagonským ledovcem a částí Antarktidy. Argentina se dělí na 23 provincií a 1 federální distrikt, na ploše 2 780 000 km² žije 46,7 mil. obyvatel. To z ní činí druhou největší zemi Jižní Ameriky po Brazílii, čtvrtou největší zemi Ameriky a osmou největší zemi světa. Hlavním a největším městem je Buenos Aires mezi další velká města patří Córdoba, Rosario, Mendoza a La Plata. Obyvatelstvo je rasově a etnicky rozmanité, úředním jazykem je ''de facto'' španělština, kterou mluví téměř všichni Argentinci, 63 % obyvatel jsou katolíci, 9 % protestanté a 20 % bez vyznání.

Nejstarší zaznamenaná přítomnost člověka na území dnešní Argentiny sahá až do paleolitu.Incká říše se v předkolumbovské době rozšířila na severozápad země. Moderní země má své kořeny ve španělské kolonizaci regionu v 16. století. Argentina vznikla jako nástupnický stát místokrálovství Río de la Plata, španělského zámořského místokrálovství založeného v roce 1776. Po argentinské deklaraci nezávislosti 9. července 1816 a argentinské válce za nezávislost (1810–1825) následovala dlouhá občanská válka, která trvala až do roku 1880 a vyvrcholila reorganizací země jako federace. Poté země zažívala relativní mír a stabilitu, přičemž několik následných vln evropské imigrace, hlavně Italů a Španělů, ovlivnilo její kulturu a demografii.

Národní autonomistická strana dominovala národní politice v období zvaném Konzervativní republika, od roku 1880 až do voleb v roce 1916. Velká hospodářská krize vedla v roce 1930 k prvnímu státnímu převratu vedenému Josém Félixem Uriburem, čímž začalo takzvané „neslavné desetiletí“ (1930–1943). Po tomto převratu následovaly další čtyři v letech 1943, 1955, 1962 a 1966. Po smrti prezidenta Juana Peróna v roce 1974 se jeho vdova a viceprezidentka Isabel Perónová ujala prezidentského úřadu, než byla svržena při posledním převratu v roce 1976. Následující vojenská junta pronásledovala a zavraždila tisíce politických kritiků, aktivistů a levicových aktivistů během „špinavé války“, období státního terorismu a občanských nepokojů, které trvalo až do zvolení Raúla Alfonsína prezidentem v roce 1983.

Argentina je federativní prezidentská republika. Je rozvojovou zemí, v indexu lidského rozvoje se umístila na 47. místě, v Latinské Americe ho má po Chile druhý nejvyšší. Má druhou největší ekonomiku v Jižní Americe, je jedním z pěti největších producentů sójových bobů, kukuřice, slunečnicových semen, dále hovězího masa a lithia. Argentina je regionální velmocí a zachovává si svůj historický status střední mocnosti v mezinárodních vztazích. Argentina je členem skupin G15 a G20, je také zakládajícím členem Organizace spojených národů, Světové banky, Světové obchodní organizace, jihoamerického sdružení volného obchodu Mercosuru, Společenství latinskoamerických a karibských států a Organizace iberoamerických států. Získáno z Wikipedie