Mahátma Gándhí
Mahátma Gándhí, celým jménem
Móhandás Karamčand Gándhí (v
dévanágarí मोहनदास करमचन्द गांधी;
2. října 1869,
Pórbandar,
Kathiawar Agency,
Britská Indie –
30. ledna 1948,
Nové Dillí,
Indie), byl jeden z největších politických a duchovních vůdců
Indie a indického hnutí za nezávislost. Prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu ''satjágraha'' (v
sanskrtu ''setrvání v pravdě'' či ''uchopení pravdy''), založeného na jogínském principu ''
ahimsá'' (nenásilnost), který nakonec dovedl Indii k vyhlášení nezávislosti
15. srpna 1947. Gándhí je znám ve světě pod přízviskem ''mahátma'' (महात्मा), „
Velký duch“, které mu dal indický básník
Rabíndranáth Thákur a v Indii také pod přízviskem ''bápú'', „otec“. V Indii se neformálně nazývá „
Otec národa“ a 2. říjen, den jeho narozenin, je každoročně vzpomínán jako ''Gándhí džajanti'' (Oslava Gándhího). 15. května 2007 přijala Organizace spojených národů rezoluci, která prohlašuje 2. říjen za „
Mezinárodní den nenásilí“.
Získáno z Wikipedie
